Římské výboje

Milí šesťáci, v této lekci si pustíte video a podíváte se na to, jak se Římská říše rozrůstala a s jakými nepřáteli se musela utkat. Vaším úkolem je udělat si ZÁPIS z posledního snímku do sešitu.

https://drive.google.com/file/d/1MwOud79MUfaWqlBkv_vwBQ9U6rvpFJs1/view?usp=sharing

Můžete se podívat na videa zde:

Punské válka z pohledu Říma:

Punské války z pohledu Kartága:

Římská říše – úvod

Milí šesťáci, v dnešní lekci začneme učivo o starověké Římské říši, soubor máte tentokrát na prohlížení v pdf

Na posledních dvou stránkách je zápis – ten si opíšete do sešitu.

Následně budete mít nachystán kvíz k učivu – odkaz vám pošlu e-mailem a umístím i sem. Při vyplňování kvízu nezapomenete zadat svou e-mailovou adresu;-)

https://drive.google.com/file/d/1PFaoihbMJp7LsjkvsOI5Sr0nAUwEgF1g/view?usp=sharing

Řecká kultura

Milí šesťáci, nejprve si prohlédněte prezentaci (kde budete potřebovat, video si zastavíte – zejména u dvou posledních snímků, kde máte zápis).

Z technických důvodů jsem ji musela rozdělit na dva kusy – povinné jsou oba!

Video není ozvučené, tak si k němu pusťte sami, co uznáte za vhodné, třeba nějaké pěkné řecké písničky;-)

https://drive.google.com/open?id=1SXmlnwxS8FKO_8NSfv2xb60lXYoMQtAj

https://drive.google.com/file/d/11a01GE-PXtXtJIonn-HbS9TGQwRzzGpe/view?usp=sharing

K několika prvním slidům zde máte otázky – jsou to tytéž otázky, jaké se nacházejí přímo na slidech. Kdo chce jedničku, odpovědi na otázky mi pošle na mail do neděle 24.5.

Obrázek 1: Co je Olymp? Obrázek 2: Proč se Diovi říká hromovládný? Obrázek 3: Co se jmenovalo podobně jako bohyně Athéna? Proč byla jejím symbolem sova? Obrázek 5: Co má v ruce Poseidón? Obrázek 6: Jak se jmenoval slepý básník, autor Ílliady a Osysseiy? Obrázek 7: Z čeho vznikl název „alefabeta“ pro řeckou abecedu?

POVINNĚ si všichni udělají do sešitu zápis, který je na posledních svou slidech.

můžete se také kouknout na připojená videa;-)

Omluvte, prosím, překlepy:-)

Za obrazový materiál děkuji Mgr. Jiřímu Sikorovi.

Život ve starověkém Řecku

Milí šesťáci, podívejte se napřed na video zde (důležité je hlavně cca do 7 minuty, porovnání života ve Spartě a v Athénách, od 7 minuty – povídání o historii Athén, už pro vás budou doplňující informace, můžete je případně vynechat)

Poté si přečtěte následující povídání o tom, jak žili chlapci a děvčata v Athénách a ve Spartě, důležité jsou hlavně soubory A,B:

Pak vyplníte pracovní list – buď ke stažení zde, nebo vám ho zašlu na vaše školní maily – vyplněný mi ho pošlete zpátky, nebo odpovědi napíšete přímo de textu e-mailu (ale v tom případě dejte pozor na to, abyste dodrželi správně pořadí odpovědí)

Texty jsou využívány výhradně pro studijní účely. Zdrojem ukázek jsou následující knihy:

Augusta, P. – Honzák, F.: Jak se žilo ve starověku, Praha 1989, Albatros, ISBN 13-783-89

Peachová, S.. – Millardová, A.: Řekové (In: Starověké civilizace, Školní encyklopedie), Praha 2003, Svojtka, ISBN 80-7237-091-X

Úkol č. 2 – 6. ročník

K úkolu je zapotřebí pracovní list, pokud bude zájem, objeví se zde v budoucnosti, zatím slouží jako výuková pomůcka pro šesté ročníky…

Alexandr Makedonský

Alexandr III. Veliký, nejslavnější dobyvatel antiky, se narodil v r.356 př.n.l v Pelle, hlavním městě Makedonie, což bylo ve starověku království ležící v hornaté krajině na sever od Řecka. Obyvatelé Makedonie hovořili řecky, ale přesto byli samotnými Řeky považováni za barbary (= pro Řeky nekulturní, hrubý cizinec, jenž neovládal jejich jazyk).

Jeho otec, král Filip II. Makedonský rozmnožil a přeorganizoval makedonské vojsko a udělal z něj válečnou sílu největšího kalibru. Nejprve s tímto vojskem dobyl okolní oblasti až k severnímu Řecku a potom se obrátil na jih a dobyl většinu Řecka samotného.Teprve šestačtyřicetiletý byl Filip zavražděn.

Alexandrovi bylo pouhých dvacet let, ale na trůn usedl bez potíží.Otec ho na následnictví pečlivě připravoval a mladý Alexandr již měl bohaté vojenské zkušenosti.Otec nezanedbal ani jeho vzdělání. Učitelem mu byl skvělý filozof Aristoteles, snad největší učenec antického světa.

Alexandr nejdříve svou pozornost obrátil na asijskou říši Persii. Po dvě staletí Peršané vládli ohromnému území, které se rozprostíralo od Středozemního moře až po Indii. I když už Perská říše nebyla na vrcholu své moci, stále ještě představovala hrozivého protivníka, byla to největší, nejmocnější a nejbohatší říše na světě. Tažení proti Peršanům zahájil Alexandr v r. 334 př.n.l, dosáhl nad perskými vojsky řady drtivých vítězství .Vítězství dosahoval ze tří důvodů:
-Za prvé: vojsko, které mu otec zanechal, bylo lépe vycvičeno a mělo lepší organizaci než perské.
-Za druhé: Alexandr byl geniální vojevůdce, možná největší všech dob.
-Třetím momentem byla Alexandrova osobní odvaha: rozhodujícím útvarům jízdy velel vždy v čele. Bylo to riskantní a často byl raněn. Ale jeho vojáci viděli, že s nimi sdílí nebezpečí a nežádá po nich, aby se vystavovali něčemu, čemu by se sám vyhýbal.

Táhl na Babylon a na hlavní město Persie:  Persepolis. Pokračoval dál až do Indie, kde se ale musel zastavit v důsledku vyčerpání svých vojsk. Vojáci odmítli táhnout dál. Rozhodl se, že se vrátí do Persie a znovu vyzbrojí svoji armádu na další válku. Po roce příprav se také rozhodl, že by bylo výhodnější vytvořit řecko-perský stát, kde by pak vládl on sám, svým hlavním městem chtěl učinit Babylon. Ať už byly jeho plány jakékoliv, na začátku června r. 323 př.n.l dostal Alexandr v Babylonu náhlou horečku a za deset dní zemřel, pravděpodobnou příčinou byla malárie, kterou se nakazil při tažení. Ještě mu nebylo ani třiatřicet let. Poté části jeho říše spravovali dědici z řad jeho přátel, vojenských velitelů apod., kterým se říkalo diadochové. Vytvářeli různé dynastie, např. Seleukovci, nebo známější Ptolemaiovci, vládnoucí v Egyptě. Jedním z jejich potomků byla i patrně nejslavnější egyptská královna (i když byla řeckého původu) – Kleopatra.

Jako vojevůdce byl Alexandr jedinečný, za jedenáct let bojů neprohrál ani jednu bitvu. Také založil v průběhu svého života víc než 20 nových měst pojmenovaných po sobě Alexandrie – z nich nejslavnější je Alexandrie v Egyptě, kde stála např. zoologická a botanická zahrada, chrám múz Músaion nebo proslulá Alexandrijská knihovna – jeden ze starověkých divů světa. Alexandr podporoval kulturu a vědu – na svá tažení bral s sebou umělce a vědce, aby se seznámili s kulturou jiných zemí. Vzdělaný člověk, který ovládal řečtinu, se v jeho době nazýval Hellén (Hellada byl jeden z názvů starověkého Řecka).

Můžeš se podívat na videa:

Alexandr

Alexandr – trailer k filmu

Mapa Alexandrovy říše:

400px-macedonempire

Literatura – Starověk

Tentokrát malá porce čtení o starověku, prozatím pár vybraných historických románů, naučnou literaturu najdete v dalším příspěvku.

  • Jarmila Loukotková: Není římského lidu ( Procházka Římem v dobách vlády císaře Nerona. Hlavní hrdina knihy, římský šlechtic Petronius, byl osobním přítelem císaře – můžete s ním nahlédnout do komnat císařského paláce, honosných vil římských boháčů i do těsných uliček starého Říma. Zajímá vás, zda císař Nero opravdu zapálil Řím, jak dobrý byl básník a herec nebo jaká byla jeho rodina? Přečtěte si tedy životní příběh Petronia Arbitra, císařova poradce ve věcech módy, vkusu a umění)
  • Jarmila Loukotková: Pod maskou smích ( Napůl Kartágo, napůl Řím. Za časů punských válek poznáte s hlavním hrdinou, autorem divadelních her Publiem Terentiem Aferem oba tyto světy, nemilosrdně válčící proti sobě. Terentius se narodil v Kartágu, jako otrok se dostal do Říma, kde získal postupně slávu a oblibu psaním dramat. V čase, kdy spolu zápasí dvě nejmocnější říše – záhadné a krvavé Kartágo a kvetoucí Řím – si musí hlavní hrdina vybrat, ke které straně patří…)
  • Mika Waltari: Tajemný Etrusk (O Etruscích se toho dodnes mnoho neví – žili v Itálii ještě před vznikem Říma, vytvořili vlastní písmo, města, kulturu. Dnes jsou jejich města ztracena, písmo nerozluštěno a kultura zapomenuta. Hlavní hrdina této knihy si připadá jiný než ostatní, jeho pátrání po vlastním původu a kořenech i vám odhalí alespoň to, co víme o životě a zvycích tohoto záhadného národa)
  • Lion Feuchtwanger: Židovská válka (Třídílný román, odehrávající se částečně v Římě, částečně v Judeji. Hrdinou je židovský spisovatel Josefus Flavius. Za vlády císaře Vespasiána a jeho syna Tita prožil nejen válku a zničení chrámu v Jeruzalémě, ale i bohatství, nádheru, slávu a obdiv v Římě. Celý jeho život byl jako houpačka – z vrcholu neustále padal do propastí neúspěchu, podobně jako jeho národ)

Poznámka: Opět jde pouze o předběžný výběr z velkého množství románů, které se odehrávají v období starověku. Už jen uvedení autoři napsali kromě zde zmíněných knih mnohé další, takže budete-li mít chuť poznat jiné časy či krajiny, můžete se pustit do čtení jejich dalších románů

(Loukotková: Křik neviditelných pávů, Doma lidé umírají, Navzdory básník zpívá, Bůh či Ďábel…             / Waltari: Egypťan Sinuhet, Pád Cařihradu…            / Feuchtwanger: Ošklivá vévodkyně, Lišky na vinici…)

Řím - Forum Romanum
Řím - Forum Romanum

Úkol č. 1 – 6. ročník

Pro dobrovolníky – přečtěte si pozorně úryvek a vyhledejte odpovědi na úkoly pod textem. Správné odpovědi očekávám na adrese barbora.capova@zskrestova.cz. Do předmětu zprávy uveďtě své jméno a třídu. Nejrychlejší řešitele odměním jedničkou!

 

Popadl kámen oběma rukama a namáhal se jej vyvrátit. Ale marně. Kámen byl těžký a jen nepatrně se zahoupal.

            „Však ty půjdeš!-Hej rup!“ a Skrček ležel s rozbitým nosem na balvanu. Noha mu sjela, jak se opřel, a vyrýpla kus mechu i s prstí.

            „A nepovolím!“ vykřikl Skrček a rozlícen hněvem zacloumal balvanem tak silně, že se na jedné straně poněkud nadzvedl. Skrček tam nohou rychle nahrnul trochu kamení a nakloněný kámen tak podepřel. Potom pod něj vsunul obě ruce. Oči mu lezly z důlků a v kříži mu lupalo, nicméně útok se podařil – kámen se převalil.

            Skrček si oddychl a pohlédl na odkrytý dolík.

            „Je to had nebo co? – Ne, je to řemen!“

            Skrček popadl řemínek vyčnívající ze země, ale řemen, asi přivázaný, pevně držel v zemi. S horečnou nedočkavostí odhrabával Skrček hlínu, aby vyprostil řemen z hloubky.

            Za chvilku se ukázalo, že v zemi je kožený měch, oním řemínkem ovázaný. Skrček nedočkavě rozvázal uzel a rozevřel měch.

            „Ach-ej-ej! To je krása! To je bohatství!“

            V měchu, vodorovně uloženém, leželo množství krásných, velmi dlouhých bronzových jehlic. Leskly se jako zlato.

            Skrček vzal jednu do ruky a s hořícíma očima ji prohlížel. Jak je pěkně hladká! A jak skvostná hlavice! Terčovitě roztepaná na tenký plíšek svítila jako zrcadlo. Pod touto destičkou se na dlouhém stvolu lesklo několik skupin členěných vroubků jako navlečené korály na šňůře…

            Hoch klekl na zem a přebíral se v zářícím pokladu. Jedna jehlice krásnější než druhá! A jak jsou dlouhé – opravdu na loket! Není na světě větší nádhery!

            Vyjímal jehlice z měchu, potěšil se jimi a zase je tam ukládal. Některé byly již částečně potaženy slabou zelenou patinou, ale Skrček věděl, že je potřebí jen je trochu třít a zalesknou se opět zlatě.

            Doma, v rodě medvědím, neměli ani jedinou tak krásnou jehlici. I sám náčelník spínal oděv jen malou, sotva na píď dlouhou jehlicí…

            Je to teď jeho poklad!… Jak je bohat! Jak by se mu doma všichni obdivovali!… Nechá si poklad bronzových jehlic zde. Teprv až najde vzácné kouzlo dávající sílu, vrátí se sem pro část pokladu. Ještě mu dost zbude… Každý muž v rodě dostane od něho nádhernou jehlici. Ti budou koukat na Skrčka!

            Při těchto myšlenkách Skrček jednu dlouhou jehlici mimoděk ohnul. Dal ji zase zpátky, a vzpomenuv na svůj úkol, vyňal z měchu tři pěkné, rovné jehlice a měch znovu zavázal.

            Pak klackem přivalil opět balvan navrch, aby bylo vše zase v původním stavu.

 

Úkoly:

1. Úryvek pochází z knihy Eduarda Štorcha. Pokus se zjistit (podle jména hlavního hrdiny či podle dalších informací), ze které knihy pochází?

2. Zjisti názvy alespoň dvou dalších knih tohoto autora (pozor, jiných, než jsou zde uvedeny v Doporučené literatuře!).

3. Podle informací z úryvku se pokus zařadit událost do období pravěku, v němž se asi mohla přihodit (použij periodizaci pravěku, jak jsme se ji učili).

4. Které období této době předcházelo a které následovalo?

5. Jak bychom nazvali odborným výrazem poklad, který Skrček našel, kdybychom jej objevili dnes? Jak se jmenuje povolání odborníka, který zkoumá právě takovéto nálezy?